Podzimní prázdniny 15. 10. - 29. 10. (29. 10. 2006)

Tak mi skončily prázdniny. Co jsem každý den dělal, jsem si pro jistotu poznamenal, abych se mohl zpětně ohlédnout a zhodnotit. Na začátku prázdnin jsem si dal takové malé předsevzetí, a sice, že se každý den naučím 25 slovíček z mé plechové krabičky (před prázdninami asi 550 slovíček ). Nyní mohu říci, že jsem se „měl” naučit 15x25=375 slovíček. Začal jsem se učit už během cesty z Čech, takže jsem měl něco k dobru. Všechna slovíčka, která jsem se „naučil” putovala do dřevěného šuplíčku mého nočního stolku. V neděli večer jich tam bylo 309. Je tam několik málo duplicitních slovíček, pak spousta, která jsou tak nějak jasná, ale nebyl jsem si s nimi jist. Otázkou je, jestli tyto slovíčka budu schopen používat a zda je tedy opravdu umím. (poslední neděli jsem si žádná nová slovíčka nevzal, protože mi ještě zbyla spousta slovíček z předchozích dnů ) Co se tedy této stránky týče, jsem rád, že jsem se donutil slovíčka naučit a snad mi to nejakým podobným způsobem vydrží, protože bych rád více té němčině rozuměl a bez slovíček to samozřejmě nejde. Během prázdnin jsem také tačal poslouchat rádio a to ne přes internet. Zase trochu více němčiny. Také si v rodině trochu více povídáme. Tedy více se snažím a kladu pokud je to vhodné a jde to nějaké ty otázečky. Dopoledne se tu docela dlouho spalo, takže snídaně po desáté byla celkem normální. Každý tedy snídal sám, až na pár výjimečných dní se společnou snídaní. Také jsem nechával dveře do pokoje jen přivřené kvůli Louismu (pes). Páč jak všichni ráno spali a Tom nebyl doma, tak s ním nikdo ráno nešel ven. Mno takže tak kolem půl osmý ráno vždycky přišel. Mno a já jsem ho vždycky pustil na zahradu, kde se vyprázdnil a pak hezky zpátky domů.

15. 10. - Neděle

Dopoledne jsem si vybalil a poklidil. Zjistil jsem, že si musím přeorganizovat trochu systém věcí, aby to vše vypadalo více uklizeně nežli doposavad. Bohužel nemám moc prostoru , takže některé věci jsem si ve stolku trochu hůře zpřístupnil, zato mi však zmizela hromádka školních učebnic a sešitů na zemi před ním.

Těsně po obědě odjel Maxi do Brém ke známým. Stráví tam týden, takže se vrátí příští neděli. Odpoledne jsem se notnou chvíli pokoušel spojit notebook s televizí, abych se někdy mohl podívat na nějaký ten film. Bohužel se mi to moc nedařilo, zařízení jsou hůře přístupná a zajímavě pospojovaná. Nechtěl jsem se v tom moc hrabat, páč bych nerad něco zneprovoznil. Tom, se chvíli snažil se mnou, řekl mi, jak by to mělo jít, ale nějak nám to nešlo. Řekl jsem si, že to zkusím někdy později a pokračoval jsem v dělání pořádku - tentokráte v počítači, konkrétně IM komunikaci (ICQ, Miranda, ap.). Znovu jsem se vrátil k Mirandě , protože má vynikající historii, která je pro mne důležitá.

16. 10. - Pondělí

Po společné snídani bylo dopoledne stráveno na zahradě. Goodi stříhala dřeviny a Carmen dávala rostlinné zbytky do pytlů. (na zahradě nemají kompost, vše se cpe do pytlů a vozí kamsi pryč) Já jsem pomáhal Tomovi s přiděláním satelitu na dům.

Po obědě jsme odvezli Carmen ke koním a my jsme poté jeli koupit SNB k satelitu do Media Marketu. To je takový velký obchod jen s elektronikou. Mají tam od všeho něco, ale mně tam spousta věcí chyběla. Ceny byly takové normální, nějaké extra nabídky za solidní ceny. Po návratu nás čekal opět satelit. Nyní však štelování a zprovoznění. K nastavení dobrého příjmu jsme použili satelitní přijímač s Juliina pokoje, který dokáže ukazovat sílu a kvalitu signálu, a malý televizor z mého pokoje. Stál jsem tedy na malých hliníkových štaflích a jemně hejbal s parabolou, aby byl signál co nejlepší. Možná se ptáš, proč jsme montovali další satelit, když už jeden na domě je. Mno to sice ano, ale je potřeba signál pro 5 televizorů mno a stávající satelit má výstup "pouze" pro čtyři.

17. 10. - Úterý

Dneska dopoledne odjela Julia na letiště. Pak letadlem s kámoškou Stefi na Malorcu. Vrátí se až příští pátek. Jak jsem tak postřehl, tak během podzimních prázdnin míří spousta Němců na jih k moři. Malorca je velice, ale opravdu velice oblíbené místo pro dovolenou. Já jsem se dopoledne trochu více zabýval slovíčky, páč se mi trochu nahromadily. Pokračoval jsem také v uklízení a organizaci svého pokoje.

K večeru jsme šli já Tom a Goodi se psem a zůstalo se v hospůdce Apfelbaum. Zde jsem si dal Colu, Tom a Goodi pivko a samozřejmě nějakou tu cigaretku. Zůstali jsme tam docela dlouho, je to takové bližší prostředí, sházejí se tam známí. Já jsem hrál s jednou paní a jedním mladším chlápkem kostky. Kostky jsou od piva Pott, protože místo jedničky je na kostkách tato značka. Kalíšky jsou kožené a vrhá se takový kobereček, také s pivní tématikou. Hra je to docela zábavná, ve třech akorát. Body se zapisují do kolonek do speciálně vytištěných kartiček pro hru v kostky. Takže např. co nejvíce jedniček, co nejvíce dvojek, FullHouse, oka na všech kostkách stejná, ap.

18. 10. - Středa

Dneska jsem toho moc neudělal, nějaké to slovíčko dopoledne. Po obědě do práce - zahradnictví Wallenhorst. Cesta tam trvá na kole kolem 25 minut, ale já se většinou vejdu do těch 20. Mojí náplní práce byl už vlastně podzimní úklid. Nejprve se přenesly zbylé květináče s rostlinami na jinou „plnější” oblast. Tedy něco jako záhon. Je to vlastně něco mezi netkanou textilií a plastovou plachtou, která je připevněna k zemi pomocí cihliček, pažnic a dlažic, které vytvářejí chodníčky. Tuto plachtu je poté potřeba zamést a biologický odpad je na kolečku odvážen na kompost. Naučil jsem se tedy konečně, jak se řekne koště a zametat. Koště - der Besen (s,-); zametat - fegen. Poslední hodinu se plelo. Pracoval jsem s jedním mladším chlápkem, kterej si se mnou povídal, takže to rychle uteklo a bavilo mne to. Také si pamatuje spoustu Čech, kteří tam chodili pracovat. Sice některá jména jen matně, ale přesto se o nic zmínil. (na co si vzpomněl)

19. 10. - Čtvrtek

Dneska jsem toho moc neudělal. Snažil jsem se vytvořit pořádek v počítači, ale spíš jsem poslouchal hudbu a dělal vše jiné. ?: Brouzdal jsem také po OSC, což je takové fórum, které je velice populární. Nemůžu však pochopit, jak to můžou používat jako ICQ. Myslím to opravdu tak. Oni si tam prostě normálně povídají přes návštěvní knihu, takže si to každej může přečíst. Další parkárna je bodový systém. Například abyste si mohli někoho přidat mezi kamarády, potřebujete body. Ty dostáváte jednak za strávený čas a pak za nějaké další aktivity, ale jednoduché to není. Nejrychlejší způsob je, donutit ostatní, aby vám sem tam něco napsali do té vaší návštěvní knihy. Od každého užvatele maximálně jednou za 24 hodin můžete dostat 0,3 Punkte. Po obědě jsem pomáhal uklidit garáž. Tedy nastrkat staré věci do pytlů, pytle do auta a pak se to odvezlo. Staré body a oblečení do kontejneru vedle jednoho supermarketu. Z tohoto kontejnetu se tyto věci sbírají, třídí, vyčistí a putují pro bezdomovce, děti v dětských domovech apod. Vše ostatní se odváželo na sběrný dvůr, musí se ale zaplatit. To by samozřejmě v Čechách nefungovalo, že?

20. 10. - Pátek

Pátek jsem asi nějak opravdu proflákal, neboť jsem si nenapsal, co jsem dělal a později jsem si na to nevzpomněl.

21. 10. - Sobota

Dnes odpoledne jsem byl v Osnabrücku v Museu. Dnešní den je tedy popsán v samostatném článku Osna - Museum

22. 10. - Neděle

V neděli dopoledne se jde se psem do „Hundschule”. Je to něco jako cvičák, ale zde se se psem učí základní povely. Psi zde v Německu nejsou snad ani vychováváni jako hlídači, ale spíše jako takový domácí mazlíček, který všechny poslouchá (mno jak se to veme, že ) a neštěká. Tato škola pro psy je na okraji Osnabrücku, takže se jezdí autem. Dneska jsem řídil já, abych si na auto trochu zvykl, protože odpoledne povezu Toma do Osnabrücku na nádraží. Autem se mnou jel tedy Tom a pes. Bylo to poprvé, co jsem řídil auto na naftu, ale také poprvé, co jsem řídil v Německu. Silnice zde jsou většinou rovné, ne moc zatáček a vše je na rovině, žádný kopec. Skoro celou cestu do Osna je padesátka, ale v tom velým autě se to rozjede, ani se nemrkne. Dneska se udělala s psy procházka, na které se dělali zastávky a cvičení, takže taková simulace každodenní procházky se psem, na které potkáte dalšího pejskaře a chcete, aby ten vás ten váš poslouchal. Velice praktické. Cesta zpět byla jednodušší, protože jsem si samozřejmě cestu pamatoval a už jsem si trochu na auto zvykl. Zde bych vyvrátil takovou povídačku, jak jsou Němci ukáznění řidiči. Na padesátce mne předjížděl snad každý a to ještě přes dopravní značení. Když chodím každý den do školy, tak chodím podél cesty, kde je třicítka, naprosto odůvodněná. Néměř nikdo tam 30 nejede. To byla taková odbočka k dopravní situaci. Mno ještě bych snad dodal, že tu je spousta křižovatek se semafory.

Odpoledne mne tedy čekala jízda do Osna na nádraží. Jelo se po rychlostní komunikaci mezi GMHütte a Osna. Takže 130. V Čechách jsem se v autoškole a obecně v autě velkých rychlostí obával. Obecně nemám moc rád vysokou rychlost, ale tady jsem se nebál. Je to prostě rovinka a v tomto autě to není moc znát. Ani jsem neřadil šestku. Na jednom semaforu mi to při rozjedu skoro chcíplo, ale včas jsem sešláp spojku a znovu pomalu do záběru, takže to jen trochu více cuklo. (narozdíl od dopoledne, kdy mi to prostě chícplo ) V autě se mnou kromě Toma jela ještě Carmen. Bylo to dobré, nerad bych jel takle zezačátku sám. Na zpáteční cestě jsem na té rychlostní komunikaci poprvé v životě s autem předjížděl jiné auto. Zajímavé, co?

23. 10. - Pondělí

Dnes patřila mezi významné události návštěva. Jan Krause, který tu byl na rok minulý školní rok, se přijel na pár dní podívat do Němec. Těsně před odjezdem zpátky do Čech se tu stavil aby se podíval jak žiju a tak. Bohužel neměl moc času, takže jsme moc nepopovídali, ale přesto mi udělala jeho návštěva velikou radost.PC Spiel, Max, Krauzik

Odpoledne jsem tak nějak strávil s Maxem, tedy větší část odpoledne jsem byl s Notebookem u něj v pokoji. Stáhnul si ode mne nějakou tu hudbu. Snažil jsem se rozjet Stronghold, ale po síti to byl problém. Vždy se to nějak popralo s Oknama a neplatná operace a konec. Navíc je u Maxe v pokoji snad nejslabší signál pro Wifinu (také to je nejdál od vysílače, takže žádný div). Takže mi občas spadla síť.

24. 10. - Úterý

Dneska bylo pěkně ošklivé počasí. Celý den pršelo. Doufám, že druhý den bude lepší, protože středa je pracovní den a nerad bych pracoval v dešti. Max byl celý den u počítače, hrál hru. Já jsem tak nějak odpočíval, sem tam se kouknul na telku, sem tam na slovíčka a sem tam něco prohodil s někým na ICQ.

25. 10. - Středa

Je tu středa a s ní práce. Počasí se naštěstí umoudřilo a bylo pěkně, svítilo i sluníčko a nebyla ani moc zima. Odpoledne jsem jel na kole do zahradnictví, kde mne čekalo zametání. Celé odpoledne jsem tedy zametal, nakládal zametené rostilinné zbytky na kolečko a s kolečkem na kompost. Tuto práci jsme prováděli ve dvou, někdy ve třech. Oba asi podobně zaměstnáni jako já, možná jako učedníci, težko říci. Mno výsledkem bylo, že jsem tak nějak stále byl u lopaty a kolečka, skoro jsem nezametal, jen jezdil s kolečkem, protože toho bylo opravdu hodně. Navíc jak den předtím pršelo, tak bylo vše nasáklé a zametání bylo náročné a šlo pomalu. Po 4,5 hodinách jsem skončil. Mno byl jsem jako téměř vždy snad poslední. Po šesté hodině je se iž začíná dělat i docela tma. Mno ale každá čtvrthodina se počítá, takže většinou nekončím v 18 hodin, ale před čtvrt na sedmou. Každý Euro dobrý. Tady to moc není, ale když budu spořit a pracovat, tak budu bohatej. Mno ne moc, páč tady i něco utratil a zase tolik se tu nevydělá.Navíc tu přeci jsem kvůli němčině a ne abych vydělával, že?

26. 10. - Čtvrtek

Dopoledne se uklízelo. Vyfasoval jsem konečně nové povlečení, takže teď mám takové žluté s palmami. V pokoji už mám tedy uklizeno, přerovnanou skříň a některé věci také změnily své místo. Snad mám vše i organizovanější. Důležité je, aby to vypadalo uklizeně a já se v tom vyznal a bylo to pro mne užitečné. Uvidím, jak to bude vše fungovat, až začne škola. Jestli jsem zvolil vhodný způsob přerování věcí či ne.

Odpoledne opět práce. Včera jsem se zeptal, zda mohu přijít ještě ve čtvrtek, čili dneska. Je totiž hezky a tak jsem si řek, že toho využiji. Doma se stejně tak nějak pofklakuji a takhle si alespoň něco přivydělám na později. Navíc je mi jasné, že budu nejspíše zametat (je potřeba před zimou uklidit a ještě je co zametat), což není zas až tak špatná práce, tak proč se nezeptat. Vše dopadlo, jak jsem předpokládal. Počasí vydrželo pěkné a my jsme opět zametali. Dneska ale bylo sucho, takže to šlo rychleji. Navíc toho nebylo tolik na té plachtě. Jediné, co nás brzdilo bylo přenášení zbylých rostlin v květináčích mno a rozbité smetáky. Dneska nějak vypověděly službu, takže se muselo pro další. Jelikož ale jeden většinou měl jinou práci, než zametat, tak to šlo. Jo, pracovali jsme ve stejném složení jako předchozí den.

27. 10. - Pátek

Dneska dopoledne se opět uklízelo, já jsem pucoval dole koupelnu a opět luxoval. Nevím, jestli si toho Julia až přijede všimne, myslím si, že ne. Ale to je jedno. Budu mít aspoň dobrej pocit a Godi říkala, že by chtělo dole poklidit. Dneska také přijel zpátky Tom. Zítra přijede Julia budeme doma zase všichni. Ony se také prázdniny chýlí ke konci, tak není divu.

Odpoledne opět strávil s Maxem, byli jsme také s Louisem venku. Večer jsme si zahráli StarCraft. Byl jsem rád, že mi síť u něj večer nevypadla kvůli šptnému signálu pro wifinu. Jinak jsem přes odpoledne zase trochu zprovozňoval stránku a připravoval podklady pro další článečky. Už mám připravená témata a k nim i fotečky, už jen vše napsat. Nejdříve ale musím uveřejnit nějaké novější, aktuální. Ty staré čekají dlouho, tak snad i vydrží déle.

28. 10. - Sobota

Dneska odpoledne jsem strávil s technikou. Konečně už mohu propojit počítač a televizi. Tom mi totiž dal S-Video->S-Video kabel. Mno a naše televize má S-Video. Tom sice říkal, že asi ne, ale já jsem našel. Mno a pak jsem se díval na film na Premiéře. Zjistil jsem, že filmy na Premieře se dají poslouchat i v originále v angličtině. Stačí zmáčkout jedno tlačítko na ovladači. Mám rád filmy v originále, ale přepnul jsem to zpátky do němčiny. Ostatně němčina je jediný důvod, proč se tu divám na televizi. Teda pak je ještě na Pro7 Galileo. To je takový zajímavý pořad, kde se snaží něco vysvětlovat a popisovat trochu odborněji. Nebo zkoušejí některé věci, které jsou vidět ve filmech apod.

29. 10. - Neděle

A je tu neděle. Konec prázdnin. Zítra se jde opět do školy, takže bych se měl na něco podívat. Zašel jsem za Carmen a půjčil si její zápisky. Dopoledne a pak část odpoledne jsem tedy věnoval letmé přípravě do školy. Spíše jsem chtěl být trochu v obraze. Mno ale zjistil jsem, že nic extra toho moc neudělali a pokud ano, tak pracovali s kopiemi, které dostali. Mno já žádné nemám a Carmen mi je nevzala. Nikdo ve škole mi je nevzal, takže se budu muset vždy zeptat kantora. Je to pro mne takové smutné. Všichni se na mne vykašlali. Pro Alisu a Kathrin, které byly také v Čechách na výměně to vždy někdo vzal. Večer jsem byl se psem venku a když jsem se vrátil, tak jsme hráli já, Max, Julia a její přítel Sebastian deskovou hru. Monopoly. Vypadalo to, že jako první zbankrotuju, ale pak se na mne trochu usmálo štěstí, takže jsem první nebyl.