Zpátky do Německa (13. 10. 2006)

Výměnný pobyt německých studentů končil sice až 14. října ráno, kdy se odjelo z Náchoda zpět do Georgsmarienhütte, ale pro mne byl závěr právě pátek 13. října. Na Abschiedsparty jsem si mohl konečně popovídat s několika kamarády, se kterými jsem to nějak dříve nestihl. Popisoval jsem, jak se v Německu mám, co tam dělám a jaké to tam je. Byly to mé pocity a poznatky zhruba za 40 dní mého pobytu. Možná že by to někoho mohlo zajímat, pokud ne, tak to asi píši jen pro sebe.

Začal bych svým příjezdem zpátky do Čech. Než jsem odjížděl z Německa, tak se mne několik lidí ptalo, jestli se těším. Nedokázal jsem jednoznačně říci ano, či ne. V GMHütte jsem spokojený, chybí mi tu snad jen Sboreček a NĚKOLIK přátel. Zde bych chtěl poděkovat všem těm, kteří se ke mne nějakým způsobem přihlásili (pozdrav, rozhovor ap.), když jsem byl na těch 10 dní v Náchodě. Ještě více mým přátelům, kteří si se mnou rádi popovídali a rozebrali několik témat. V Německu si takhle zatím nepopovídám, snad později Bylo to velice zvláštní potkat některé lidi ve škole v Náchodě na chodbě, které jsem poktával každý den, spousta z nich si ani nevšimla, že tu jsem, nebo že tu nejsem? Nevím.

Někoho nejspíše trochu překvapilo, že jsem se rozhodl jet zpátky s výměnou, přestože budu mít dva týdny prázdnin. Proč jsem nezůstal? První věcí je němčina. Když už mám tu možnost, tak chci být co nejvíce v německém prostředí, přeci jen rok není zas tak dlouhá doba. Do Čech jsem jel hlavně kvůli zařizování (doufám, že jsem zařídil vše nutné). Kvůli přátelům také, ale pokud to jsou opravdoví přátelé, tak mne pochopí a 10 dní nám stačí na to, abychom si našli nějaký ten společný čas na pokec. Mno popravdě řečeno by to chtělo asi ještě jeden den. Výměna pro mne byla velice náročná a proto jsem se tak nějak těšil zpátky domů, do Georgsmarienhütte. Když to teď píši, nevím ještě, co budu o prázdninách dělat, nemusely by být tak dlouhé. Jeden týden by mi stačil, ale uvidíme. Jak jste mohli někteří poznat, tak jsem se zatím v němčině moc nezepšil (já nevidím skoro žádný pokrok, někteří jste mi však řekli, že jsem se zlepšil). Velkým problémem je stále slovní zásoba, tak se snad nějaká slovíčka konečně naučím. Také musím nějakým způsobem začít pracovat na výslovnosti, protože ta moje je příšerná. Byl jsem také na jedné hodině němčiny a byl to zážitek. Úplně jiná němčina, než na kterou jsem si zvykl. Nezůstal jsem proto, že bych zde ten čas nestrávil tak užitečně, jako v Německu (alespoň mi to tak připadá).

V Německu mám spoustu času na přemýšlení o různých věcech (vím, neměl bych tolik nad vším přemýšlet, ale ono to prostě nějak nejde). Napadají mne tak různé myšlenky a vidím svět zase trochu jinak nežli dříve. Některé myšlenky se nejspíše objeví tu a tam v některém z mých článků, ale pokud tě opravdu něco zajímá, tak se ozvi a třeba vznikne další extra článeček na podobné téma.