Waldbühne - Ich habe fertig (2. 9. 2006)

Do divadla jsme se vydali již na pátou hodinu, přestože představení začalo až v sedm hodin. Bylo totiž potřeba pomoci s přípravou jeviště a techniky. Nejprve jsme tedy zametli jeviště a poté jsem s Maxem a dalšími pomohl připravit místo a techniku pro živou kapelu a zpěváky. Šlo tedy o upravení takového dřevěného domečku a následné natahání a zapojení kabeláže. Jelikož se jedná o představení hrané za tmy, tak bylo potřeba připravit i osvětlení.

Po hotové přípravě jsem neměl co dělat, tak jsem využil možnosti podívat se k technikům se zvukem. Tedy na místo, kde probíhá přepínání mikrofonů a úprava zvuku. Bylo to docela zajímavé, vidět tolik blikajících světýlek . Nikdy bych neřekl, že je potřeba takové monstrózní zařízení pro takovéto divadlo, ale asi ano, jinak by to tu nejspíše neměli.

Usadili jsme se do první řady a čekali na začátek představení. O tomto přesdstavení jsem se bavil přes ICQ s kámoškou Friedi z výměny. Řekla že přijde ještě s jednou Emily. Přišly tedy a sedly si vedle mne, páč jsem jim držel místo. Prohodili jsme pár vět, jak je a co dělají o víkendu. Tyto dvě slečny můžu snad jmenovat . Velice mne tato společnost potěšila, páč tu prostě byl někdo další, kromě mé rodinky, kdo je ochoten se se mnou bavit. Tyto dívky můžu zařadit mezi „známé”. Proč píšu známé a ne kamarády, tak to jsem již napsal v několika článcích, např. v článku . Mno ale zpátky do děje. O přestávce se odebrali k rodičům Emily, kteří tu také byli, a poté pro pivo se Spreitem . Takový oblíbený nápoj německé mládeže. Je to sladké, ne moc drahé a je v tom alkohol, co víc si přát, že? . Já jsem se musel trochu protáhnout, protože mne od sezení začalo bolet pozadí. Před začátkem druhé části se vrátili, roztáhli na lavičku deku a nabídly mi, abych se na deku také posadil. Dobrý to nápad. Mno trochu jsem si rýpnul do tohoto nápoje, že jako chudák pivo.

Po představení jsme se jen krátce rozloučili a ony odešly. Já s Maxem jsme museli počkat na Godrun. Dneska to ovšem trvalo celkem dlouho, jelikož to bylo poslední představení v tomto roce s tímto obsahem a tak si museli prostě herci navzájem poklábosit.

Nyní opět něco k obsahu, hereckému výkonu a zpracování. Prostě nádhera ! Bylo to veselé představení, rozuměl jsem velkou část a herci si to určitě také užili. Moje Gastmuter Gurdrun hrála jednu z hlavních rolí v tomto divadelním kousku. Písničky, které to vše oživily a zároveň trochu vždy probudily, takže bylo snadné udržet pozornost. Co se obsahu týče, tak šlo o to, že v jednom klášteře jeptišky mají rádi fotbal, ale matka představená ne. Takže mají zákaz poslouchat rádio a televizi, když se hraje fotbal. Do kláštera však přichází nový Otec, který fotbal miluje a je velký fanoušek. Jednoho dne k nim přijde muž, který je fotbalista a chce se někde ukrýt. Teprve později v klášteře odhalí jeho skutečnou osobnost.